• Facebook
  • Instagram

„Nová kolekce vznikne, když zjistím, co mi chybí v šatníku“

Aktualizace: bře 4

Brněnská módní ikona a návrhářka Iveta Nedomová nám prozradila, jak vzniká nová kolekce, proč nechce nosit kalhoty a jak si našla cestu ke své nové lásce patchworku, redesignu starého oblečení a nábytku.



Kdy a jak značka Iveta Nedomová Design vznikla?


Značka vznikla v roce 1994. Jsem vystudovaná projektantka a oblečení jsem začala tvořit na mateřské pro svého syna. V té době moc velký výběr nebyl. Po dětech jsem se k projektování už nikdy nevrátila a naplno se pustila do navrhování oblečení pro kojence. No a vznikla z toho firma o 45 zaměstnancích. Dnes vyrábíme v trochu menším týmu oblečení pro dospělé.



Kdybyste měla zmínit tři nejzásadnější milníky své kariéry, případně tři osudová setkání, jaké by to konkrétně byly?


Určitě to byla v roce 1990 nabídka spolupráce s pletařskou firmou. Pak v roce 1995 seznámení se s velice inspirativní zákaznicí a později i blízkou přítelkyní, herečkou Květou Fialovou. A po přelomu tisíciletí, v roce 2001, založení vlastní značky Iveta Nedomová Design.


Jaká je filozofie vaší značky?


Naší filozofií je, aby se každá žena cítila dobře – bez ohledu na svou postavu, svůj věk, temperament či cokoliv jiného. Chceme, aby byly ženy volné a svobodné, a proto je oblékáme téměř výhradně do přírodních materiálů jako jsou len, bavlna, vlna nebo hedvábí. Módu totiž vnímáme nejen na pohled, ale taky na dotek. Veškeré oblečení navrhujeme a šijeme tady v Česku v ateliéru nad naším butikem v Brně - Králově Poli. Kromě toho, že oblékáme samy sebe, my ženy, oblékáme a zútulňujeme i své domovy. A tak vyrábíme a prodáváme i originální nábytek a bytové doplňky. Kdybych to měla shrnout jednou větou: Jde nám o to, aby se ženy mohly radovat z toho, že jsou ženami.


Jakou módu nejraději nosíte vy osobně?


Nosím převážně své vlastní modely. Nejraději šaty a sukně – kalhotům se spíš, popravdě řečeno, vyhýbám. Dávám přednost ženské módě, a to i na sport. Nejlíp se cítím v pohodlném lněném oblečení. Len je moje celoživotní láska.


Co si můžeme pod pojmem „ženská sportovní móda“ představit?


Praktické a pohodlné oblečení nutně nemusí znamenat sportovní tepláky. Rozhodně nepropaguju ani slim oblečení v podobě upnutých legín a obtaženého tílka. Třeba na lyžování, běžky nebo zimní turistiku navrhuju a sama nosím zateplené sukně z prošívaných materiálů a slušivé bundy. V létě si na výlet do přírody obleču pohodlné šaty, na záda batoh a k tomu tenisky – a hned máte stylový přechod hor jak vyšitý. Až po celém dni sejdete zpátky do podhůří, můžete si bez ostudy prohlédnout místní kostelík nebo si sednout na kávičku a dort na zahrádku. A pořád vám to bude náramně slušet.


Na základě čeho se ráno rozhodujete, co si zrovna vezmete na sebe?


Rozhoduju se podle momentálního rozpoložení, počasí za okny a konkrétní pracovní náplně. Když je zima, hodně vrstvím. A třeba letos v létě jsem si nejvíc oblíbila jednoduchý oversize overal, který má sice dlouhé nohavice, ale díky svému volnému střihu a lněnému materiálu je neskutečně lehký a vzdušný. Když mám důležitou schůzku, obléknu se elegantněji, ale líbit se chci samozřejmě pořád – i manželovi a sama sobě doma, a tak se stylově oblékám i tehdy, když celý den nevytáhnu paty z domu.


Snad každá žena je se svým vzhledem v určitém směru nespokojená a něco by na sobě změnila. Máte to tak taky?


Samozřejmě, že to tak mám. :) V tomhle rozhodně nejsem žádná výjimka. Už nejsem nejmladší, a tak používám omlazovací pleťové krémy. A rozhodně nemám „souměrnou rovnou postavu“, ale spíš typicky ženskou, nazvala bych to – postavou italského typu – plnější dekolt, užší pas, širší boky a stehna. Prostě normální ženská, co vám budu povídat. (smích) No a právě z těchto důvodů nosím ráda volné šaty a sukně. Jak radí prastaré lidové moudro: „Stačí skrýt nedostatky a zvýraznit přednosti.“ A je to!


Kde hledáte a získáváte inspiraci?


Ve svých pocitech, intuici a v neposlední řadě během svých zahraničních cest – ty jsou vždy velmi osvěžující a plné nových podnětů. Mou srdcovou zemí je Itálie.



Proč právě Itálie?


Na dovolené v přímořském Caorle, v Benátkách, Dolomitech nebo malých lázeňských vesničkách vždycky nejlíp vypnu. Itálie je mi nejblíž i v oblasti módy – Italové jsou neskutečně kreativní a svobodomyslní. Vždy mě zaujme kvalita jejich materiálů a vtipnost zpracování. V malých italských buticích najdete módu pro zralé dospělé ženy, které ví, co chtějí. Nejen výstřelky pro teenagery.


Řídíte se aktuálními módními trendy?


Jak jsem v předchozí odpovědi už malinko naznačila, módními trendy se rozhodně neřídím. Dnešní módní průmysl je především o obrovských ziscích, o automatizaci výroby, o snaze vyrobit co nejlevnější výrobek bez ohledu na lidi a na naši planetu. Vítězí kvantita nad kvalitou. A nezlobte se, mainstreamová kolekce není móda.


Jak vzniká nová módní kolekce?


Prvotní myšlenka vznikne, když zjistím, co mi chybí v šatníku. Vyberu materiál, výtvarně zpracuji návrh a se švadlenkami se postaráme o zbytek. Jakmile vznikne první model, jde to už samo.



Podle čeho si vybíráte své krejčové? Jaké musí mít kvality?


U krejčových hledám především vysokou kvalifikaci, odbornost, spolehlivost a samostatnost. Opravdu dobrá švadlena musí být ochotná kreativně přemýšlet. Jak tušíte, najít v dnešní době opravdu kvalitní krejčovou, to je velmi nelehký úkol.


Dříve jste měla butik i v Praze. Vnímáte rozdíl mezi stylem oblékání žen v hlavním městě a v moravské metropoli? V čem se liší nejvíc?


U mladší generace nikoliv, u starší ano. Odlišnost je dána věkem a postavou. Vnímám, že dámy v Praze mají, co se týče netradiční módy, trochu víc odvahy. Ale je to naprosto přirozený jev, který můžeme pozorovat po celém světě – čím větší město, tím více anonymity a svobody, což se projeví právě i v oblékání. Vezměte si třeba Paříž, Tokio nebo New York.


Prozradila jste nám, že v poslední době stal vaší velkou vášní patchwork a taky rekonstrukce starého nábytku. Co vás na tom baví, jak jste se k tomu dostala?


Dostala jsem se k tomu zhruba před patnácti lety. Rozhodla jsem se zúčastnit patchworkového kurzu, kde mě velmi oslovil patchwork holandský a taky ten klasický americký. Od té doby jsem „patchworkoholik“ – závislák. Líbí se mi ty obrovské výtvarné možnosti – ze starých látek a oblečení můžete vytvořit naprosto úchvatné kusy. Dělá mi radost, když můžu starým a často už nepotřebným věcem moderní formou dodat novou energii a prodloužit tak jejich životnost.

119 zobrazení
logo-37.png